.
 

PROJEKT: NEBERTE NÁM NAŠI HRU !


Fotbal je radost i boj. Je to čas nabitý vášní, napětím a také touhou po vítězství. Tou největší výhrou v utkáních dětí by však měly vždy zůstat radost ze hry, společný čas strávený s kamarády z týmu a hrdost po odehrání všech bojů v rámci pravidel fair play. Chceme přispět k tomu, aby fotbal bavil všechny bez výjimky – rodiče, trenéry a hlavně mladé fotbalisty a fotbalistky.



Projekt „Neberte nám naši hru“ před sebe klade velké cíle. Tím jsou šťastné děti, kterým je fotbal zdrojem radosti a společných chvil strávených s rodiči.

Přestože sportovní preference českých dětí vlivem mnoho nových sportovních odvětví časem výrazně kolísají, stále se můžeme spolehnout na jednu jistotu. Tou nejoblíbenějším činností na venkovních hříštích, ve sportovních halách a také ve školních tělocvičnách nadále zůstává fotbal. Ne vždy však fotbal přináší dětem pouze radost. Bohužel i na fotbalových utkáních těch nejmenších můžeme vidět zarážející jevy, které berou dětem chuť do hry a sportu jako takového. Snahou o dosažení okamžitých výsledků, přehnaným důrazem na výkony jednotlivců a potlačením myšlenky fair play, se u dětí postupně se vytrácí úcta ke spoluhráčům, protihráčům i rozhodčím. Mizí pak také základní touha zahrát si fotbal, najít v kolektivu společné kamarády a v neposlední řadě vysloužit si pochvalu od trenérů či rodičů. Právě rodiče jsou přitom často těmi, kteří, často nevědomky, stojí na pomyslném žebříčku negativních emocí na samém vrcholu.


Kodex slušného rodiče

Fotbal je radost, ne souboj o život. Budu rád, pokud se mému dítěti bude na hřišti dařit. Ještě raději však budu, pokud z každého tréninku a zápasu bude přicházet s úsměvem a chutí do dalšího sportování. Chci být tím nejlepším fanouškem, ale také nejlepším spoluhráčem. Já i mé dítě jsme tým, který vždy drží spolu a podpoří se navzájem i v době nezdarů.

Nebudu nadávat malým fotbalistům a fotbalistkám, budu respektovat rozhodnutí trenéra i rozhodčího. Společně vytváříme takové prostředí, které by děti mělo udržet u sportování co možná nejdéle.

Po zápase si podám ruce s rodiči druhého týmu. Spojuje nás společná vášeň našich dětí a hodiny strávené u fotbalového trávníku.

Fotbal nezná nepřátele, pouze soupeře na několik desítek minut. Nezáleží na tom zda mé dítě za pár let vyběhne na trávník v dresu reprezentace nebo si občas zakope s kamarády na plácku v parku. Mým přáním je, aby se fotbal a sportovní principy staly nedílnou součástí jeho života.